Webinář Hry pro mozek i srdce

 

28. květen je Světový den her, ale to není jediný důvod, proč si hrát. Komenského „škola hrou" platí i obráceně. Hra není jen relaxace. Při hře se učíme nové věci, dozvídáme se něco o sobě i o spoluhráčích a zároveň trénujeme paměť a koncentraci.

  

Zveme Vás na hravý miniwebinář Hry pro mozek i srdce.

 

Webinář se koná 6.6.2019 od 16:00 do 16:45 hodin. Přihlašujte se emailem na informace@familienservice.cz do 31.5.2019.

 

Nezůstávejte se svými starostmi sami!

Dáša Najrbtová, krizová telefonní intervence

dasa.najbrtova@familienservice.cz

Selhání je výzva pro šéfa

 

Staré přísloví Chybami se člověk učí dostává v čase digitálních změn nový rozměr – ve formě aktuálně propagované „error culture" nebo „error managementu", nového přístupu k zacházení s chybami. Každá změna vyžaduje kreativitu, inovace a především odvahu dělat věci jinak, nebýt za každou cenu vždy pouze perfektní. Vnést do firmy pozitivní přístup k zacházení s chybami se tak stává pro její vedení klíčovým úkolem.


Už od první třídy jsme se učili ve škole, že kdo udělá chybu, dostane špatnou známku a kázání od rodičů. V práci bychom vůbec neměli dělat chyby, protože to může poškodit firmu i naši kariéru. Tato snaha o dokonalost, perfekcionismus nás ale nepřipravuje na digitální budoucnost. „Kdo příliš plánuje a snaží se předem vyloučit jakoukoli nesrovnalost, zmešká důležité trendy, vstupy na trh a měnící se potřeby zákazníků", říká Luuk Houtepen, Director Business Development, ředitel rozvoje podnikání v nadnárodní poradenské společnosti SThree.

 

Nulová tolerance chyb je OUT
V hlavách většiny šéfů představují chyby ještě stále selhání, kterému je třeba nutně zabránit. Vedoucí pracovníci se bojí přistupovat na rizika a konec konců existují i profesní oblasti, ve kterých by chyby mohly být fatální.


Právě u etablovaných firem se dává všanc příliš mnoho, proto se raději méně riskuje. Často citovaný princip „fail fast" (rychlého ztroskotání, typu pokus-omyl) proto funguje především tam, kde jsou ztráty způsobené chybami relativně malé, neexistují zde komplexní struktury a hierarchie ještě nezkostnatěly: například u menších start-up-firem, které žijí především z toho, že reagují schopně a agilně na situaci na trhu.


Velké organizace se zavedenou sítí zákazníků, kvalitními partnery a vysokou mírou odpovědnosti za vlastní zaměstnance riskují především jedno: důvěryhodnost", říká Change-Management_Expert Sören Krüger ve svém článku o kultuře v přístupu k chybám. Na nevypočitatelných trzích je prý zacházení s chybami vždy tancem na ledě. Mnoho řídících pracovníků volí raději jistou cestu s nulovou tolerancí chyb. Přitom nejde jen o volbu mezi černou a bílou, je mnoho různých možností, jak se otevřít nové kultuře přístupu k chybám.

 

3 cesty, jak správně zacházet s chybami
Suverénní přístup k chybám se vyplatí vždy, protože je nikdo nedělá úmyslně. Chtít zabránit chybám za každou cenu není žádné řešení.
Poptávka je po strategiích orientovaných na řešení, jak konstruktivně zacházet s chybami.

 

Tolerance chyb
Chybovost není sice žádána, ale je naprosto v pořádku, když se chyby přihodí.
Spolupracovníci a spolupracovnice jsou podporováni v tom, aby se ke svým chybám přiznávali a poučili se z nich.

 

Otevřenost vůči chybám
Otevřenost vůči chybám je skvělá pro společnosti a oddělení, kde existuje jen málo standardů a kde se přímo žádá kreativita a aktivní přístup – například v digitální oblasti.

 

Prevence chyb
Samozřejmě jsou oblasti ve firmě, ve kterých je třeba chybám pokud možno zabránit, například v účetnictví, v řízení leteckého provozu nebo při kontrole kvality. Na druhé straně existuje právě zde více kontrolních mechanismů.


V pme Familienservice usilujeme o konstruktivní přístup k chybám. Generální ředitelka (CEO) Alexa Ahmad říká: „Udělat chybu je téměř každému trapné. Je třeba nenechat se tím zaskočit. Nemám problém, když za mnou někdo přijde a řekne: Myslím, že se něco nepovedlo. Těžké ale je, když členové týmu chyby zamlčují nebo maskují. To téměř vždy špatně dopadne, zraní to důvěru a bere nám to šanci, udělat to příště lépe. Problém často naroste teprve, když členové týmu nic neřeknou. Přiznané chyby se dají ještě napravit nebo vyžehlit", říká Alexa Ahmad.


Úspěšná error culture začíná komunikací a otevřenou zpětnou vazbou. K tomu patří, že vedoucí pracovníci svým týmům vysvětlí, že chyby sice nejsou cílem našeho snažení, ale také (až na níže uvedené výjimky) nejsou žádná katastrofa. K tvořivému pracovnímu procesu patří a představují cestu k dalšímu pokroku.


Samozřejmě jsou zde velké rozdíly. Spatřovat v chybách vždy i něco pozitivního může být v komplexním prostředí s mnoha nepředvídatelnými důsledky prospěšné a poučné. Ovšem tam, kde je v popředí bezpečnost, to může přinášet více nevýhod. Podle veřejného průzkumu Tak pracuje Německo si 86 % dotázaných přeje alespoň větší toleranci chyb. Zavádění otevřené kultury, jak nakládat s chybami tedy neznamená okamžitě úplnou restrukturalizaci firmy. Zvláště pro větší společnosti je vhodná parciální kultura zacházení s chybami.

 

Chyba je výzva pro vedení
Pouze tehdy, když vyšší management zavede a sám příkladně praktikuje vhodně zvolenou kulturu v přístupu k chybám, projeví se to pozitivně na růstu společnosti. Zde se vyplatí především nabízet konstruktivní zpětnou vazbu, stejně jako rozvolnit pevně zakotvené struktury, které brání zavést pozitivní error culture. V průzkumu na téma: Jak se pozná dobré vedení si 60 % dotázaných přeje právě pozitivní firemní kulturu v přístupu k chybám. A jak k tomu může vedoucí osobně a názorně přispět? Například tím, že otevřeně mluví a diskutuje o vlastních chybách, důvěřuje schopnostem členů svého týmu a motivuje je pouštět se odvážně do nových úkolů. A také tím, že si najde čas, poučit se z minulých chyb.

 

Každý člověk dělá chyby – záleží na tom, co s nimi udělá. Alexa Ahmad: „Myslím, že každý má právo udělat chybu, ale už ne dvakrát nebo třikrát tutéž! Raději vyzkoušet něco nového a přitom udělat jiné chyby, ze kterých se opět můžeme poučit. Můj tip: Mluvte spolu, nikdo není bez chyb!"