Webinář Hry pro mozek i srdce

 

28. květen je Světový den her, ale to není jediný důvod, proč si hrát. Komenského „škola hrou" platí i obráceně. Hra není jen relaxace. Při hře se učíme nové věci, dozvídáme se něco o sobě i o spoluhráčích a zároveň trénujeme paměť a koncentraci.

  

Zveme Vás na hravý miniwebinář Hry pro mozek i srdce.

 

Webinář se koná 6.6.2019 od 16:00 do 16:45 hodin. Přihlašujte se emailem na informace@familienservice.cz do 31.5.2019.

 

Nezůstávejte se svými starostmi sami!

Dáša Najrbtová, krizová telefonní intervence

dasa.najbrtova@familienservice.cz

Samota je neviditelné nebezpečí

 

Padá na vás také někdy samota? Nejste sami! Patříte ke stále početnější části společnosti, které se ani v době sociálních sítí nedaří vždy propojit...

 

Samota je neviditelné nebezpečí
 

Díky moderním technologiím můžeme pracovat sami odkudkoli. Zaměstnavatelé poskytují více flexibility, více samostatnosti a osobní odpovědnosti. Aktuální průzkumy jednoznačně prokazují, že jsou zaměstnanci s těmito možnostmi v práci výrazně spokojenější. Je pro ně ale těžší zvládat psychicky náročné situace. Proč? Protože člověk je tvor sociální. Okamžiky skutečného štěstí prožívá většinou s druhými lidmi. A má-li starosti, potřebuje je sdílet dvojnásob. Máme komunikační a sociální sítě, ale navazovat a udržovat vztahy se nám paradoxně nedaří lépe než dříve! Naopak, často sdílíme kancelář s kolegou, o kterém vůbec netušíme, jak žije a co ho trápí.


5 KROKŮ ZE SAMOTY

1. Není to vaše chyba!

Osamění neznamená, že trpíte nějakou fatální vadou, pro kterou vás lidé nemají rádi nebo o vás nestojí. Jen výjimečně si samotu člověk něčím sám přivodil. Důvodem jsou většinou konkrétní situace, události nebo okolnosti. Přibývá osamělých lidí, je to fenomén dnešní společnosti. Přesto záleží nejvíc na vás samotných, zda budete aktivně přemýšlet o příčinách své samoty a zda ze své samoty vyjdete!

 

2. Jaký je můj přístup k lidem?

Někdy stačí špatná zkušenost, která je zraňující a náš pohled na ostatní se změní.  Očekáváme spíš další zradu, zklamání, úskok. A ostatní naše negativní naladění vnímají jako odmítání. Zkuste se zamyslet, co by šlo změnit nebo kde vyhledat radu a pomoc.

 

3. Jděte mezi lidi

Vydejte se za druhými na místa, kde se setkávají: choďte na oslavy narozenin přátel, podnikejte cesty ve skupině s novými lidmi, navštěvujte kurzy a semináře, na kterých se můžete seznámit s lidmi s podobnými zájmy. Stojí to trochu přemáhání i odvahy opustit vlastní komfortní sféru, ale je to osvědčená cesta! Takže: Kam se vydáte příště?

 

4.  Zapracujte na svých sociálních dovednostech!

Znáte ty ženy a muže, kteří lehce vplují do každé společnosti a dovedou se snadno seznámit a bavit s každým cizím člověkem? Do určité míry se toto umění dá naučit! Například vést smalltalk na pár aktuálních témat (vzpomeňte na My Fair Lady). Stejně důležité, možná důležitější, je naučit se naslouchat druhým. Trénovat lze obojí: sami, s koučem, s knížkou nebo na kurzech komunikace, ale hlavně v praxi!

 

5. Udělejte první krok

Často potkáme někoho zajímavého, sympatického, ale nemáme odvahu jej/ji oslovit jako první. Strach, že se budeme cítit nejistí, trapní, nepochopení nás připraví o šanci, která nepočká! Odvážnému štěstí přeje, kdo nic neriskuje, nic nezíská... Ve skutečnosti můžete jen získat někoho nového nebo alespoň novou zkušenost. Představte si sebe v roli toho druhého: Někdo vás osloví, projeví o vás zájem, chce s vámi mluvit, strávit čas. Budete se cítit spíš polichoceni nebo dotčeni?
Jako děti jsme se přímo a vážně ptali: „Chceš se se mnou kamarádit?"
Zkusme navazování nových kontaktů brát se stejně hravou otevřeností i respektem k druhým.


Interview
Zeptali jsme se za vás psychologa

Dr. Udo Wortelboer, psychiatr a klinický psycholog. Od roku 2015 se specializuje na problematiku psychického zdraví v pracovním světě. Je externím poradcem společnosti pme Familienservice v Německu.

 

Co děláte vy, když se cítíte být osamělý?
Zavolám dobrému příteli a vyrazím mezi lidi. Pracuji převážně z domova a tak se občas stane, že delší dobu s nikým nemluvím a telefon taky mlčí. Nejvíc mi chybí možnost komunikace s lidmi, tak pro to musím něco udělat.

 

Jsou někteří zaměstnanci a zaměstnankyně víc ohroženi samotou?
Určitě se jedná o ty, kteří denně dojíždějí do práce nebo jsou často na služebních cestách. Pak jsou to profese, kde jsou lidé téměř neustále dostupní – vše se točí kolem práce, člověk je „odosobněn", jako by ani neměl žádný soukromý život. Ve větších městech jsou čtvrtě, které se o víkendu vylidní, restaurace jsou zavřené. Vše je dimenzováno jen pro zaměstnance firem. Tady se snadno vplíží samota a deprese. Stačí nemoc v rodině – musím se postarat např. o rodiče a vypadnu z pracovního rytmu a tím ztratím pevnou půdu pod nohama. Na koho se mám obrátit, jak získat rovnováhu zpět?

 

Kdy začíná osamělost člověka tížit?
To je individuální, každý potřebujeme jinou míru kontaktů a sdílení. Rozhodující je pocit, že si samotu neužíváme, ale cítíme se osamělí, opuštění. To lze zažívat i v trvalém vztahu, kdy nedostáváme dlouhodobě od partnera/ky to, co potřebujeme.

 

Jsme dnes osamělejší než byli lidé dříve?
Určitě, svědčí o tom řada psychologických a sociologických studií. Donedávna se samota zkoumala převážně u seniorů nebo handicapovaných, dnes je již prokázáno, že nejčastěji trpí samotou mladí lidé (v ČR je ve věkové skupině 15-24 let druhou nejčastější příčinou úmrtí sebevražda) a muži ve středním věku, následováni staršími seniory na třetím místě. Zatím ale ještě nebylo vyhodnoceno, jak se do této situace promítají kontakty na sociálních sítích. A počet single-domácností stále roste.

 

Potřebuje i „vlk samotář" sociální kontakty?
Počet single-domácností sice stále roste, ale skutečných vlků, kteří si vystačí sami, je málo. Není to zdravé nastavení. Mnohem častější jsou lidé, kteří žijí sami a ostýchají se požádat o pomoc nebo radu, když ji potřebují. Ze studu, z hrdosti, z obavy, aby nebyli na obtíž nebo nepřiznali „slabost". Mít ale sociální zázemí je ale nutné pro každého, zejména v nemoci nebo jiných krizových situacích.

 

Co můžeme sami udělat, když nás samota tíží?
Být aktivní. Vyjít za lidmi, když k vám nepřicházejí sami. Věnovat se nějaké prospěšné dobrovolnické práci. Neuzavírat se, ale vyhledávat nové kontakty.

 

NENÍ LEHKÉ SE SVĚŘIT. POŽÁDAT O POMOC JE JEŠTĚ TĚŽŠÍ.
Kam se obrátit o pomoc, když samota příliš tíží? Zkusit můžete i naší SOS linku.